Své Rocky Mountains

Tomáško Vojta Kiďák

1:Je sErpnový pátek a na horách sněží,
nAěkdo jde vzhůru a někdo si věří,
krEosna na zádech tAíží jak žulový blEok,
zatímco dole je léto a stromy
a sAilácký řeči těch, co se bojí
dEo bílé pláně Audělat první krEok.
R:Ale vždAycky se najdou a znDovu to zkouší,
slAunce jak plamen bEodá je v očích,
rvHou se jak koně, jAen aby našli své "jEá".
2:Sklonil jsem hlavu a ptal se sám sebe,
jestli jak oni mám to svoje nebe
tak blízko na dosah a nejsem na kolenou,
bez velkých řečí a ohraných frází
vstával jsem do tmy a nejmíň mi schází
publikum, co chce mít za každou cenu svý show.
3:Možná mám poslední, poslední šanci
vzít svoji víru a v ledovém tanci
na vrchol vynést svou vlajku a vidět ji vlát,
má každý před sebou své Rocky Mountains,
svůj kopec z dětství, co zdál se být zlatý,
kolik jich ztratilo cepín a muselo vzdát?
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:53.577+00:00
Výsledky hledání: